Soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa v Třebíči je kromě jedinečných architektonických a urbanistických hodnot i unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku do 20. století. Bazilika sv. Prokopa byla vystavěna v polovině 13. století v přechodném románsko-gotickém stylu. Chrám patří mezi klenoty stavebního umění a svou historií je úzce spjat s benediktinským opatstvím, založeným v roce 1101 přemyslovskými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským. Kompletně zachovalý půdorys Židovské čtvrti s více než 120 domy a úzkými uličkami představuje původní rozsah ghetta vzniklého na území sevřeném řekou Jihlavou a návrším Hrádek. K Židovské čtvrti patří i rozsáhlý hřbitov s 11.000 hroby a 3.000 kamennými náhrobky.


Do 19. století vstoupilo židovské město s 1170 obyvateli - v té době bylo největší na Moravě. Částečné uvolnění přinesl až revoluční rok 1848, kdy Židé nabyli plná občanská práva a mohli se volně pohybovat. Židé se začali stěhovat do lepších domů nejen ve městě, ale odcházeli za lepšími ekonomickými podmínkami do Brna, Jihlavy, Vídně... V Třebíči ghetto začali osídlovat křesťané a postupně se z něj stávala dělnická čtvrť. Konečnou tečku za historií židovské obce udělala 2. světová válka. Nacisté odvezli z Třebíče do koncentračních táborů 281 Židů. Pouze 10 jich přežilo, ale ti již neměli dost sil opět oživit komunitu.
Jako hmotná připomínka dlouhé a bohaté historie židovské obce v Třebíči nám zůstalo ghetto, které se řadí mezi urbanisticky nejzachovalejší v Evropě. Do dnešní doby se zachovaly dvě synagogy a celkem 123 více či méně zachovalých staveb.

Při své procházce městem neopomeňte návštěvu židovského hřbitova, jednoho z největších v ČR. Přijměte pozvánku na prohlídku stálé výstavy v Zadní synagoze, kterou tvoří dvě vzájemně se doplňující části. V šesti prosklených vitrínách se nachází takřka 60 předmětů z depozitáře pražského Židovského muzea. Vystavené předměty se tak vracejí po více než půl století do Třebíče, odkud byly do Prahy převezeny po nacistickém holocaustu. Jedná se o hmotné doklady občanského a náboženského života našich dávných židovských spoluobčanů. Druhá část výstavy, umístěná na 11 nástěnných panelech, dokumentuje dlouhý vývoj židovské obce až do současných dní. Dostatečný prostor je věnován i zdokumentování vývoje posledních deseti let, která měla na současnou podobu židovské čtvrti zásadní vliv.


Rozhodnutí id.č.: 2003000
Název rozhodnutí: Report of the 27th Session of the Commitee, Paříž, Francie, 3.7.2003
Rok: 2003
Obsah: The Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč.


Číslo rejstříku uz Název okresu Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění č.or. HZ

39500 / 7-3103 S Třebíč Třebíč Podklášteří čp.1 zámek - býv. klášter s bazilikou sv. Prokopa M
50818 / 7-8989 P Třebíč Třebíč Podklášteří čp.22 židovský dům Žerotínovo nám. 14 M
41941 / 7-3164 S Třebíč Třebíč Zámostí židovský hřbitov M
50819 / 7-8989 P Třebíč Třebíč Zámostí čp.29 židovský dům Leopolda Pokorného 42 M
50820 / 7-8989 P Třebíč Třebíč Zámostí čp.43 židovský dům Subakova 3 M
50821 / 7-8989 P Třebíč Třebíč Zámostí čp.49 židovský dům Leopolda Pokorného 35 M
50822 / 7-8989 P Třebíč Třebíč Zámostí čp.88 židovský dům V mezírce, Blahoslavova 1 M
50823 / 7-8989 P Třebíč Třebíč Zámostí čp.98 židovský dům Blahoslavova, Tiché nám. 10 M
50824 / 7-8989 P Třebíč Třebíč Zámostí čp.? synagoga přední židovská čtvrť M

DALŠÍ INFORMACE: http://www.UNESCO.cz